Odvolatelnost politiků ve světě

Kategorie: Aktuality, Články a komentáře
Štítky: ,

Jedním ze tří hlavních programových bodů Tomia Okamury je vedle zastavení migrace a zavedení přímé demokracie je uzákonění možnosti odvolat politiky. Bohužel v programu SPD nejsou uvedeny žádné podrobnosti. Vzhledem k tomu, že v programu SPD se mimo jiné volá po tom, aby všichni politici byli přímo voleni občany, je možné se domnívat, že SPD volá po většinovém volebním systému. Kombinace většinového volebního systému a odvolatelnosti politiků v pár zemích existuje.

Navázání odvolatelnosti na většinový systém je logické. Ve většinovém systému jeden poslanec (senátor atd.) zastupuje všechny voliče v daném obvodu. Naopak v poměrném systému zastupuje poslanec spíše svou stranu a přímá vazba na voliče je velmi omezená. V poměrném systému navíc je otázkou proč by například volič TOP 09 měl mít možnost odvolat poslance zvoleného za například SPD a vice versa. Omezit odvolávání jen na voliče dané strany není možné, jelikož volební právo je všeobecné, rovné a tajné.

Obecně řečeno, ve většině případů je možnost odvolat politiky dostupná spíše na lokální a regionální úrovni jako je tomu například ve Spojených státech. Snad jediná země, kde v poslední době skutečně došlo k pokusu o dovolání představitele na centrální úrovni byla Venezuela v roce 2004. Hugo Chavez však pokus o odvolání přežil jelikož 58 % voličů hlasovalo proti odvolání. V Evropě tento institut existuje v několika Švýcarských kantonech, nebyl však nikdy použit.

Možnost odvolávat poslance byla jistou dobu i součástí československého komunistického politického systému. Vzhledem k tomu, jak komunistický režim fungoval byla tato možnost naprosto teoretická a nikdy k odvolání poslance nedošlo.

Nejčastěji se voliči pokoušejí odvolávat politiky ve Spojených státech, kde se tomuto procesu říká recall, nebo recall election. Ve 38 státech tato možnost existuje, někde je možné odvolávat poslance a senátory, někde i členy exekutivy, v pár státech je dokonce možné odvolávat i soudce.

Trochu jiná bývá procedura u soudců, kteří v některých státech (kde nejsou přímo voleni) čelí nutnosti každých X let předstoupit před voliče, kteří hlasují o tom, jestli mají soudci zůstat ve svých úřadech v dalším funkčním období (tomuto se říká retention election).

Detaily recallu se liší stát od státu, obecně řečeno je nutné nasbírat určitý počet podpisů, jejichž počet se odvíjí bud od celkové počtu obyvatel v okrsku, nebo od počtu hlasů, odevzdaných v předchozích volbách. V případě úspěšného nasbírání podpisů pak za několik měsíců následuje samotné referendum/volby. V některých státech například v Kalifornii voliči hlasují o tom, jestli má být politik odvolán a zároveň vybírají jeho eventuální náhradníka. Jinde, například ve Wisconsinu se po nasbírání dostatečného počtu podpisů konají nové volby.

V poslední době začíná být recall používaný ve Spojených státech častěji než dříve, za což může nejspíše vzrůstající polarizace společnosti. Recall například nastartoval politickou kariéru „terminátora“. Arnold Schwarzenneger v Kalifronii vystřídal odvolaného guvernéra Davise, který byl dovolán kvůli velmi špatnému stavu státních financí.

V poslední době začíná být recall používán jako další prostředek politiky. Za příklad může sloužit pokus odvolat guvernéra Wisconsinu Scotta Walkera. Walker po svém zvolení přistoupil k řadě reforem, které popudily velké množství lidí, a tak dva roky po jeho zvolení došlo k pokusu o recall. Recall provázelo velké množství demonstrací a manifestací, ale Walker jej nakonec přežil a toto vítězství upevnilo jeho politickou pozici.

Recall může v některých případech sloužit i jako demonstrace síly nevládních organizací, v roce 2013 se NRA (vlivná organizace bojující za práva vlastníků a výrobců zbraní) podařilo v Coloradu odvolat dva senátory, kteří hlasovali pro omezení jistých typů střelných zbraní.

Zavedení možnosti odvolávat politiky by nepochybně mělo jak pozitivní, tak negativní následky. Možná by se trochu zmenšil odpor veřejnosti k politikům, pokud by je bylo možné odvolat. Na druhou stranu by se možná ještě zvýšil rozpor mezi regiony – voliči v Praze by dost možná celostátně nepopulární politiky neodvolali, stejně jako by voliči na venkově asi neodvolali například Tomia Okamuru. Navíc již nyní mnoho lidí soudí, že v naší zemi se volí příliš často a další volby by nejspíše provázel mizivý zájem voličů.

There are no comments published yet.

Leave a Comment

Change this in Theme Options
Change this in Theme Options