Výsledky Rakouských voleb v číslech

Kategorie: Aktuality, Články a komentáře
Štítky: ,

Poznámka: Tyto výsledky nezahrnují korespondenční hlasy, kterých byl letos rekordní počet, podle odhadů by k žádným zásadním změnám v rozložení sil dojít nemělo, až budou známy definitivní výsledky, bude tato analýza aktualizována.

Po, na Rakouské poměry, velmi ostré předvolební kampani včera Rakušané zvolili nové poslance dolní komory Rakouského parlamentu. Nejlépe dopadla Lidová strana (ÖVP) se 31,4 % hlasů, druzí jsou zatím Svobodní (FPÖ) s 27,4 % třetí Sociální demokraté SPÖ) s 26,7 %. Do parlamentu se ještě dostala liberální strana NEOS s 5 % a strana PILZ (odštěpenci od zelených) s 4,1 %. Naopak zatím mimo jsou zelení. V Rakousku je parlament bikamerální, druhá komora je stejně jako u nás výrazně slabší a je volena nepřímo jednotlivými zemskými sněmy.

Zdroj:Rakouské ministerstvo vnitra.

Ačkoliv na první pohled zisky a ztráty jednotlivých stran (tedy kromě zelených) nevypadají zas až tak dramaticky, je to poprvé od roku 2002 kdy lidovci získali více hlasů než sociální demokraté. Z hlediska povolební koalice se nabízejí tři varianty, každá ze tří největších stran může sestavit vládu z jednou další velkou stranou. Předseda SPÖ a současný kancléř Kern před volbami tvrdil, že jeho strana půjde do opozice, pokud nezíská nejvíce hlasů, ale předvolební prohlášení nelze brát tak úplně vážně. Je možné očekávat protesty, pokud se vládní stranou stane FPÖ, ale na rozdíl od roku 2000, kdy její vstup do vlády vedl k uvalení sankcí na Rakousko lze očekávat, řekneme méně dramatické reakce. Otázkou je také postoj levicového prezidenta Bellena, který by mohl skládání vlády velmi zkomplikovat. Je nutné ještě říci, že od roku 1986 s výjimkou období 2000-2005 v Rakousku vždy vládla velká koalice ÖVP a SPÖ.

Podle průzkumů byla pro voliče nejdůležitější problémy spojené s imigrací a některá ekonomická témata, ostatně nový předseda ÖVP Kurz se vůči migrantům poměrně silně vymezil a tím nepochybně získal na svou stranu mnoho potenciální voličů FPÖ. Z hlediska dlouhodobějších trendů jsou letošní volby první od roku 2002 kdy lidovci a sociální demokraté dosáhly lepšího výsledku než v předchozích volbách. Svobodní dosáhly nejlepšího výsledku ve své historii.

SPÖ svého vrcholu dosáhla v 7O. letech kdy ve třech volbách po sobě získala většinu v dolní komoře parlamentu. S výjimkou let 2000 až 2005 také obsazovala post kancléře. Od roku 2002 až do včerejška byla SPÖ nejsilnější stranou.

 

OVP byla až do 70 let nejsilnější stranou v Rakousku, dvakrát dokonce získala většinu křesel v parlamentu. Až do nástupu Kurze byla strana v dlouhodobém úpadku a zdála se odsouzená k tomu zůstat mladším partnerem ve velkých koalicích s SPÖ.

 

Po dlouhou dobu byla FPO malou stranou, která dokonce dvakrát podporovala menšinovou vládu SPÖ. To vše se změnilo po zvolení charismatického populistu Jorga Haidera předsedou strany. S jeho nástupem je spojen velký vzestup v popularitě této strany. Vstup do vlády stranu destabilizoval a oslabil, strana se posléze rozštěpila na dvě, stranu opustil i bývalý předseda Haider. Po Haiderově smrti při automobilové nehodě pak tato nová strana velmi rychle ztratila popularitu a FPO znovu posílila.

Starý Rakouský systém dvou velkých stran je pravděpodobně mrtvý. Na jednu stranu to může znamenat jistou destabilizaci politiky, na druhou stranu to povede k alternaci stran u moci, což je nepochybně pozitivní.

There are no comments published yet.

Leave a Comment

Change this in Theme Options
Change this in Theme Options