Volební systém do Poslanecké sněmovny České republiky

Kategorie: Články a komentáře
Štítky: ,

Do Poslanecké sněmovny volíme pomocí poměrného volebního systému. To znamená, že hlasujeme pro kandidátní listiny, ne pro jednotlivé kandidáty jako u většinového volebního systému. Volič tedy na prvním místě hlasuje pro stranu, ne pro kandidáta.

Pro tyto volby je ČR rozdělena do 14 volebních obvodů které odpovídají 13 krajům a Hlavnímu městu Praze. Počet mandátů v jednotlivých obvodech není pevně stanoven, po každých volbách se určuje podle počtu odevzdaných hlasů v obvodech. To vede k tomu, že například Praha má větší zastoupení, než by odpovídalo počtu obyvatel, jelikož v Praze ve volbách bývá nadprůměrná účast voličů (64,14 % oproti 59,48 za celou ČR). Opak je pravdou například v Moravskoslezském kraji, kde se o volby zajímá menší počet občanů (55,48 %).

Volební obvody mají velmi odlišný počet voličů, nejvíce voličů žije ve Středočeském kraji (1 029 440), nejméně pak v Karlovarském kraji (240 188). Vzhledem k tomu, jak se poslanecké mandáty rozdělují je tato disparita velmi důležitou.

Poslanecké mandáty se rozdělují mezi strany, které překročí volební kvórum (5 % hlasů získaných v celé zemi pro strany kandidující samostatně, pro volební koalice 5 % za každou stranu až do 20 %). K rozdělený mandátů je používána D’Hondtova metoda. Ta stanovuje, že počet hlasů, získaných jednotlivými stranami je dělen přirozenými čísly (1,2,3…)  s tím že mandáty jsou přidělovány vždy nejvyššímu číslu mezi všemi stranami do vyčerpání mandátů přidělených volebnímu obvodu. Pro vysvětlení jednoduchá tabulka:

Strana A Strana B Strana C Strana D Strana E
100 – 1 90 – 2 60 – 3 51 – 4 30
50 – 5 45 – 6 30 25 15
33,3 30 20 17 10

V hypotetickém volebním obvodu o 6 mandátech by tak Strana A a Strana B získali 2 mandáty, Strana C a D 1, a Strana E žádný. Obecně řečeno, v malých obvodech je náš volební systém silně disproporční, klasickým příkladem muže být výsledek voleb v roce 2006 v Libereckém kraji, kde Strana zelených získala 9,58 % hlasů, ale neobdržela za to ani jeden mandát.

Volební systém obecně zvýhodňuje velké strany, respektive znevýhodňuje malé strany s volebním ziskem pod 10 % právě kvůli existenci několika malých volebních obvodů. Systém je také velmi nepřátelský k volebním koalicím, vzhledem k velkému zvýšení uzavírací klausule, jak se ostatně nedávno ukázalo při rozpadu koalice KDU-ČSL a STAN.

Posledním krokem je určení jednotlivých poslanců. Každý volič může při volbě strany zakroužkovat až 4 kandidáty. Pokud nějaký kandidát získá kroužky alespoň 5 % voličů své strany ve volebním obvodu, posouvá se na první místo kandidátky, pokud je takovýchto kandidátů více, o pořadí rozhoduje počet kroužků. Jinak rozhoduje pořadí, které si strana sama stanovila.

There are no comments published yet.

Leave a Comment

Change this in Theme Options
Change this in Theme Options